rasy

EUKARYOTA

  

  

Řasy

 

- autotrofní (organismus nezávislý na vnějších zdrojích organických látek, je schopen sám organické látky vytvářet z látek anorganických)

 

- obsahují chlorofyl A, (B, C, D), žijí ve vodě a vlhkém prostředí, nemají cévní svazky

- thallus = tělo – stélka – nerozlišené, bez cévních svazků

 

1)       Kokální – jednobuněčná, jednojaderná, nepohyblivá, chybí stigma, pevná bk stěna, pulsující vakuoly, u mladých chloroplast miskovitě zakřiven, např rozsivky, zelenivka

2)       Monádoidní/bičíkatá – jednobuněčná, jednojaderná, tvar kapky, krytá pelikulou ,celulózní bk stěnou nebo nahé, stigmata v plastidu (světločivná  skvrna),u sladkovodních osmoregulační vakuola,  např zelenivky, krásnoočka

3)       Rhizopodová/měňavkovitá – mění tvar, jednobuněčná, jednojaderná nebo mnohojaderná, pohyb pomocí panožek, stigma v plastidech,v cytoplazmě pulsující valuoly, na povrchu periplast – cytoplazmatická membrána vyztužená mikrotubuli, např zlativky

4)       Kapsální – vychází z 1 a 3, obalena slizem,mají stigmu, řasivky

5)       Trichální – mnohobuněčné, vláknité, jednojaderné s buněčnou stěnou, nevětvená nebo jednoduše větvená

6)       Heterotrichální – rozlišená vlákna morfologicky i funkčně, zelená řasa

7)       Pletivná - vychází z 5 a 6, vývojově nejvyšší, tvoř kaluoidem – delší bky článkované a kratší uzlinové(z nich rostou přesleny), rhizoidy, chaluhy, ruduchy

8)       Sifonokladální – mnohobuněčné, vláknité nebo vakovité, větvená nebo jednoduchá, mnohojederné bky, žabí vlas

9)       Sifonální trubicovitá – celá stélka je1 mnohojaderný útvar s bk stěnou, parožnatky

 

Rozmnožování řas

Vegetativní – dělení jednobuněčných řas, mnoho kolonií, fragmentace mnohobuňečné stěny, nedochází k redukci počtu chromozomů

Nepohlavní – příznivé růstové podmínky pomocí: nepohyblivé spory nebo pohyblivé s bičíky

Pohlavní – za zhoršených podmínek (vysychání), mají 2 haploidní bky – gamety vznikají redukčním dělením v gametangiích

a)       izogamie – stejné vzhledem i velikostí, obě mají bičíky, z izospor vznikají gametofyty oboupohlavné

b)       anizogamie – různá velikost, obě mají bičíky, z mikrosporů gametofyt samčí, z megasporů samičí

c)       oogamie – samičí bky (oogamety) nepohyblivé, mají hodně zásobních látek, oosféra = samičí gameta setrvávající v gametangiu

- u ruduch a zelených řas dochází k rhodozměně – střídání pohlavní a nepohlavní generace (ruduchy, chaluhy)

- převládá haploidní fáze = gametofyt, mitózou vznikají gamety – splynutí – mitózou zygota – diploidní stélka=sporofyt, na sporofytu vyrůstají spongia (výtrusnice), na nich se vytváří haploidní výtrusy

- nepohyblivé spory = aplanospory

- pohyblivé = zoospory

- spermatozoidy = samčí bky se schopností pohybu

 

Oddělení Červené řasy/Ruduchy /Rhodophyta

- 4000druhů, k nejstarším na zemi

- stélka: většinou mnohobuněčná, pletivná, trichální

- barviva: chlorofyl A, D, karotenoidy (β – karoten), fykocyanin, fykoerytin – modrozelené až jasně červené

- bk stěna z pektinů a celulózy

- produktem fotosyntézy škrob

- rozmnožování: dělení bk u jednobuněčných rozpadem stélky pomocí nepohyblivých výtrusů nebo oogamií, dochází k rhodozměně

- na skalách, teplých mořích, sladké vody ojediněle, ve vlhké půdě, ve velkých hloubkách – dokáží využít velké procento světla

Potěrka (batrachspermum)

Mořská puchratka/Puchratka kadeřavá – vařením se z buněčné stěny stává rosolovitá hmota karagen (potravinářství, vinařství, pivovarnictví), zploštělá stélka, větvená, kadeřavá, fialová

Gelidium – vylouhování agaru – mikrobiologie – pěstování bakterií, výroba papíru, textilu, potravinářství

Parphyra – k jídlu

 

Oddělení Hněd řasy/Chromophyta

- chlorofyl A,C, β-karoten, xantofyly (fukoxantin – hnědý), zás l: polysacharidy chrysolaminaran, laminaran)

- bky s 1 nebo 2 bičíky, jeden je výrazně větší

 

Třída Rozsivky/Bacillariophyceae

- barviva chlorofyl a, c, β-karoten, fukoxantin, diadinoxantin, diatoxantin, zás l chrizolaminaran, olej, volutin

- jednobuněčná kokální stélka, žijí jednotlivě nebo v koloniích

- stélka kryta dvoudílnými křemičitými schránkami typu krabice od bot, dno=hypovalva, víko=epivalva

- pdl souměrnosti schránek: Centrické (paprsčitě souměrné misky)

Penátní (dvoustranně souměrné misky, mezi schránkami šev/raphe – proudící plazma se dostává do kontaktu se substrátem – pohyb)

- rozmnožování pohlavní i nepohlavní, u nepohlavního dochází k dělení bky, pak protoplastu a dorůstá menší schránka – zmenšování až do pohlavní dospělosti, pak pohl děl, dno a víko neroste, roste páska mezi nimi, pohlavní probíhá u centrických oogamií – zygota vyrůstá ve velkou bku – aplanosporu – vegetativně vznikají bky pův velikosti, u peátních izogamie nebo anizogamie

- všechny typy vod, půda

- výroba skla, filtrů, izolace – usazováním schránek vzniká diatomit (křemelina), kt se těží, indikátor znečištěných vod, ve sladkých vodách složkou jarního a podzimního planktonu – zápach vody, značná produkce biomasy

Fragilaria crotonensis

Meridion circulare – tvoří část kruhu

Tabellaria flocculosa – penátní, sladkovodní

Asterionela formosa, Navicula radiosa, Diatoma elongatum

Melosira – řetízky, sladkovodní

Stephanodiscus – válcovité skořápky, mořský

 

Třída Chaluhy/Phaeophyceae

-nejpokročilejší, trichální, heterotrichální, pletivná stélka makroskopických rozměrů, pletivné stélky jsou přichyceny pomocí rhizoidů, rozlišení pletiv na asimilační, vnitřní pletivo stélky, pletivo dělivé, u některých vodivé(trubicovité bky sproděracělými příčnými stěnami),mořské

- jednoduché chaluhy gametofyt a sporofyt stejný, ostatní gametofyt výrazně menší – heteromorfní rhodozměna

- barviva chlorofyl a, c, β-karoten, fukoxantin, zás l polysacharid laminaran, alkoholický cukr manitol

- kaluoid a fyloid         

- rozmnožování fragmentací, nepohlavně zoospory, pohlavně izogamií, rhodozměna (střídání haploidní a diploidní generace)

- ve stélkatých se hromadí jód

- výroba jódu a potaše z popela (uhličitan draselný), hnojivo, palivo, soda, potravinářský a farmaceutický prům, ve Skandinávii krmivo pro ovce, některé poživatelné

Chaluha bublinatá, Sargassum, Fucus

Laminaria-několik metrů délky, severní moře

Macrocystis – nejdelší (60m), kořen ve 40m, má plovoucí měchýřek, jižní polokoule

Dictyota – 15cm

 

Třída Zlativky/Chrysophyceae

- barviva chlorofyl a, c, β-karoten, fukoxantin, zás l polotekutý polysacharid chrysolaminaran

-jednobuněčná bičíkatá stélka, pohyb pomocí panožek – i heterotrofní (fagocytóza)

- ve sladkých čistých vodách, součástí jarního planktonu, při přemnožení žluté zbarvení vody a zápach po rybím tuku

- mohou mít schránku nebo zkřemeňelou bk stěnu

Synura- kulovité kolonie

Dinobryon – větvené kolonie

Chrysomonády – monádoidní stélka, čisté vody, v jarním planktonu, při přemnožení žluté zbarvení vody – zápach po rybím tuku

 

Třída Různobrvky/Xantophyceae

- různá stélka, monádoidní a rhizopodová stélka pokryta periplastem, celuózní bk stěna, zás l olej + chrysolaminaran (ne škrob!)

- pigment jako u zlativek kromě fukoxathinu – žlutozelené, chloroplasty taky stejné

- některé mají pyrenoid

 

Oddělení Krásnoočka/Euglendphyta

- 800 druhů

- jednobuněční zelení bičíkovci mikroskopických rozměrů, monádoidní stélka, 1 nebo 2 bičíky na přední straně, pulsující vakuoly, světločivná skvrna na bázi bičíků, na povrchu periplast – pevný plazmatický obal, má-li plastidy – fotosyntetická asimilace, heterotrofní, některé parazitické

- chlorofyly A,B,xantofyly, karoten

- autotrofní, heterotrofní, mixotrofní, zás l paramylon – vytvářen plastidem pyrenoidem

- rozmnož podélným dělením

- výskyt ve sladkých znečištěných vodách, zelené povlaky na dně nebo na hladině – součástí fytoplanktonu

- v období nepřízně se obalí slizem, často se ve slizu rozmnožují

Krásnoočko, Astaria

 

 

Oddělení Zelené řasy/Chlorophyta

- předchůdci vyšších rostlin, mají všechny druhy stélek

- chlorofyl A.B. xantofyly, karotenoidy

- zás l škrob

- stigma, pyrenoid v chloroplastech, vícevrstevná celulózní bk stěna

 

Třída Zelenivky/Chlorophyceae

 – rozmn dělením bk, nepohlavně výtrusy (zoospory, aplanospory), vegetativně fragmentací, pohlavně, vláknitá nebo pletivná stélka

- na povrchu periplast nebo pevná bk stěna

- v době nepřízně aktinety = tlustostěnné nepohyblivé spory

- žijí jednotlivě nebo v koloniích obalených slizem nebo v cenóbiích – kolonie tvořena jednou generací

Zelenivka(Chlorella) –zelený prášek, kulovitá stélka

Váleč(Volvox) – žije v cenóbiích – dutých koulích vyplněných slizem (0,5mm), 2 bičíky z každé povrchové bky

Zrněnka(Protococcus) – v půdě, na kůře stromů, zelený prášek, kulovitá stélka

Řetězovka - vodní

Vláknitá kadeřnatka

Pláštěnka(Chlamydomonas) - 2 bičíky, velký chloroplast, v pomalé vodě i v půdě

Hematococcus – v betonových nádržích – červený a zelený zákal

Locika (Ulva lactuca)– mořská, pojídá se jako mořský salát, dvouvrstevná stélka

Kadeřnatka – vláknitá

Hydrodyction – síť při březích rybníků

Trebouxia – zelená řasa stélek lišejníků

Tetraspora, Scenedismus

 

Třída Spájivky/Konjugatophyceae

- jednobuněčné i mnohobuněčné, vláknité,  nemají bičíky, celulózní bk stěna, jen ve sladkých vodách

- rozmnožování: konjugace (spájení) – vnitřní obsah jedné bky přejde přes můstek do druhé bky, protoplasty splynou v zygotu, kt má na povrchu silnou bk stěnu a přečkává nepříznivé období – redukční dělení

                               Nepohlavní - fragmentací

Šroubatka – šroubovitě stočený chloroplast

Jařmatka – v každé bce 2 hvězdicovité chloroplasty

Deskovka – deskovitý chloroplast

Desmidium – trojúhelníkovitý

Closterium

 

Třída Parožnatky/Carophyceae

- nejvyvinutější, připomínají přesličky

- rhizoidy (kořínky), kaluoid (lodyha), fyloid (lístečky), dlouhé bky připomínají články stonku, krátké uzliny

- pletivná stélka, v mořích se nevyskytují, v brakických a slaných suchozemských ano, mírně tekoucí nebo stojaté vody na písčitých dnech

- chybí nepohl rozmnož pomocí spor, vegetativně fragmentací nebo rozmnožovacími tělísky kt se vkládají mezi rhizoidy, pohlavně oogamií

Parožnatka(Chara)

Chara

 

Třída Trubicovky/Bryopsidophyceae

- stélka trubicovitá (syfonální, syfonokladální)

Žabí vlas – ve sladkých i slaných vodách

Caulerpa – rhyzoidy a fyloidy

Acetabularia

                       

 

Oddělení obrněnky/ Dinophyta

- v naprosté většině volně žijící bičíkovci

- složité životní cykly, při nichž se mohou vyskytovat i přisedlá a amoeboidní stádia

- velké množství nemá fotosyntetický aparát a živí se heterotrofně

- některé jsou schopné i aktivního lovu a fagotrofie - proto bývá často toto oddělení považováno za svéráznou skupinu prvoků

- chlorofyly a a c.

- povrch těla je zpravidla kryt mocnou celulózní schránkou, zvláštní jádro zvané dinokaryon - obrovské, obsahuje asi 10x víc DNA, než by bylo obvyklé, chromosomy dinokaryonu jsou trvale kondenzované a nemají histoproteiny

- mají schopnost produkovat značné množství jedovatých látek - přemnožením v moři nebo brakických vodách vzniká červený, velmi toxický vodní květ, tzv. red tide.

- zásadní ekologický význam, jako druhá nejvýznamější skupina producentů mořského planktonu (po rozsivkách), ve sladkých vodách závažnější ekologickou roli nemají, vyskytují se spíše v čistších vodách

Ceratium , Peridinium – oba rody mají mnoho druhů , sladkovodních i mořských.

Noctiluca miliaris – součást mořského světélkujícího planktonu.

 

Oddělení skrytěnky /Cryptophyta

- skupina malých bičíkovců

- chlorofyl a a c a fykobiliny jako sinice

- kromě vlastního jádra mají ještě organelu zvanou nukleomorf, což je degenerované jádro endosymbionta, kterého kdysi předek skrytěnek pozřel a vytvořil si z něj chloroplast. Tato teorie vzniku všech chloroplastů u rostlin je dnes široce přijímána a existence nukleomorfu u skrytěnek je jeden z jejich hlavních podpůrných argumentů.

- velký ekologický význam - povrch je dosti měkký a jsou dobře stravitelné pro různé planktonní heterotrofy

– chladnomilné - tvoří první jarní plankton, často se rozvíjejí ještě pod ledem a brzo na jaře představují hlavní zdroj výživy ve vodě

Cryptomonas