EUKARYOTA
Řasy
- autotrofní (organismus nezávislý na vnějších zdrojích organických látek, je schopen sám organické látky vytvářet z látek anorganických)
- obsahují chlorofyl A, (B, C, D), žijí ve vodě a vlhkém prostředí, nemají cévní svazky
- thallus = tělo – stélka – nerozlišené, bez cévních svazků
1) Kokální – jednobuněčná, jednojaderná, nepohyblivá, chybí stigma, pevná bk stěna, pulsující vakuoly, u mladých chloroplast miskovitě zakřiven, např rozsivky, zelenivka
2) Monádoidní/bičíkatá – jednobuněčná, jednojaderná, tvar kapky, krytá pelikulou ,celulózní bk stěnou nebo nahé, stigmata v plastidu (světločivná skvrna),u sladkovodních osmoregulační vakuola, např zelenivky, krásnoočka
3) Rhizopodová/měňavkovitá – mění tvar, jednobuněčná, jednojaderná nebo mnohojaderná, pohyb pomocí panožek, stigma v plastidech,v cytoplazmě pulsující valuoly, na povrchu periplast – cytoplazmatická membrána vyztužená mikrotubuli, např zlativky
4) Kapsální – vychází z 1 a 3, obalena slizem,mají stigmu, řasivky
5) Trichální – mnohobuněčné, vláknité, jednojaderné s buněčnou stěnou, nevětvená nebo jednoduše větvená
6) Heterotrichální – rozlišená vlákna morfologicky i funkčně, zelená řasa
7) Pletivná - vychází z 5 a 6, vývojově nejvyšší, tvoř kaluoidem – delší bky článkované a kratší uzlinové(z nich rostou přesleny), rhizoidy, chaluhy, ruduchy
8) Sifonokladální – mnohobuněčné, vláknité nebo vakovité, větvená nebo jednoduchá, mnohojederné bky, žabí vlas
9) Sifonální trubicovitá – celá stélka je1 mnohojaderný útvar s bk stěnou, parožnatky
Rozmnožování řas
Vegetativní – dělení jednobuněčných řas, mnoho kolonií, fragmentace mnohobuňečné stěny, nedochází k redukci počtu chromozomů
Nepohlavní – příznivé růstové podmínky pomocí: nepohyblivé spory nebo pohyblivé s bičíky
Pohlavní – za zhoršených podmínek (vysychání), mají 2 haploidní bky – gamety vznikají redukčním dělením v gametangiích
a) izogamie – stejné vzhledem i velikostí, obě mají bičíky, z izospor vznikají gametofyty oboupohlavné
b) anizogamie – různá velikost, obě mají bičíky, z mikrosporů gametofyt samčí, z megasporů samičí
c) oogamie – samičí bky (oogamety) nepohyblivé, mají hodně zásobních látek, oosféra = samičí gameta setrvávající v gametangiu
- u ruduch a zelených řas dochází k rhodozměně – střídání pohlavní a nepohlavní generace (ruduchy, chaluhy)
- převládá haploidní fáze = gametofyt, mitózou vznikají gamety – splynutí – mitózou zygota – diploidní stélka=sporofyt, na sporofytu vyrůstají spongia (výtrusnice), na nich se vytváří haploidní výtrusy
- nepohyblivé spory = aplanospory
- pohyblivé = zoospory
- spermatozoidy = samčí bky se schopností pohybu
Oddělení Červené řasy/Ruduchy /Rhodophyta
- 4000druhů, k nejstarším na zemi
- stélka: většinou mnohobuněčná, pletivná, trichální
- barviva: chlorofyl A, D, karotenoidy (β – karoten), fykocyanin, fykoerytin – modrozelené až jasně červené
- bk stěna z pektinů a celulózy
- produktem fotosyntézy škrob
- rozmnožování: dělení bk u jednobuněčných rozpadem stélky pomocí nepohyblivých výtrusů nebo oogamií, dochází k rhodozměně
- na skalách, teplých mořích, sladké vody ojediněle, ve vlhké půdě, ve velkých hloubkách – dokáží využít velké procento světla
Potěrka (batrachspermum)
Mořská puchratka/Puchratka kadeřavá – vařením se z buněčné stěny stává rosolovitá hmota karagen (potravinářství, vinařství, pivovarnictví), zploštělá stélka, větvená, kadeřavá, fialová
Gelidium – vylouhování agaru – mikrobiologie – pěstování bakterií, výroba papíru, textilu, potravinářství
Parphyra – k jídlu
Oddělení Hněd řasy/Chromophyta
- chlorofyl A,C, β-karoten, xantofyly (fukoxantin – hnědý), zás l: polysacharidy chrysolaminaran, laminaran)
- bky s 1 nebo 2 bičíky, jeden je výrazně větší
Třída Rozsivky/Bacillariophyceae
- barviva chlorofyl a, c, β-karoten, fukoxantin, diadinoxantin, diatoxantin, zás l chrizolaminaran, olej, volutin
- jednobuněčná kokální stélka, žijí jednotlivě nebo v koloniích
- stélka kryta dvoudílnými křemičitými schránkami typu krabice od bot, dno=hypovalva, víko=epivalva
- pdl souměrnosti schránek: Centrické (paprsčitě souměrné misky)
Penátní (dvoustranně souměrné misky, mezi schránkami šev/raphe – proudící plazma se dostává do kontaktu se substrátem – pohyb)
- rozmnožování pohlavní i nepohlavní, u nepohlavního dochází k dělení bky, pak protoplastu a dorůstá menší schránka – zmenšování až do pohlavní dospělosti, pak pohl děl, dno a víko neroste, roste páska mezi nimi, pohlavní probíhá u centrických oogamií – zygota vyrůstá ve velkou bku – aplanosporu – vegetativně vznikají bky pův velikosti, u peátních izogamie nebo anizogamie
- všechny typy vod, půda
- výroba skla, filtrů, izolace – usazováním schránek vzniká diatomit (křemelina), kt se těží, indikátor znečištěných vod, ve sladkých vodách složkou jarního a podzimního planktonu – zápach vody, značná produkce biomasy
Fragilaria crotonensis
Meridion circulare – tvoří část kruhu
Tabellaria flocculosa – penátní, sladkovodní
Asterionela formosa, Navicula radiosa, Diatoma elongatum
Melosira – řetízky, sladkovodní
Stephanodiscus – válcovité skořápky, mořský
Třída Chaluhy/Phaeophyceae
-nejpokročilejší, trichální, heterotrichální, pletivná stélka makroskopických rozměrů, pletivné stélky jsou přichyceny pomocí rhizoidů, rozlišení pletiv na asimilační, vnitřní pletivo stélky, pletivo dělivé, u některých vodivé(trubicovité bky sproděracělými příčnými stěnami),mořské
- jednoduché chaluhy gametofyt a sporofyt stejný, ostatní gametofyt výrazně menší – heteromorfní rhodozměna
- barviva chlorofyl a, c, β-karoten, fukoxantin, zás l polysacharid laminaran, alkoholický cukr manitol
- kaluoid a fyloid
- rozmnožování fragmentací, nepohlavně zoospory, pohlavně izogamií, rhodozměna (střídání haploidní a diploidní generace)
- ve stélkatých se hromadí jód
- výroba jódu a potaše z popela (uhličitan draselný), hnojivo, palivo, soda, potravinářský a farmaceutický prům, ve Skandinávii krmivo pro ovce, některé poživatelné
Chaluha bublinatá, Sargassum, Fucus
Laminaria-několik metrů délky, severní moře
Macrocystis – nejdelší (60m), kořen ve 40m, má plovoucí měchýřek, jižní polokoule
Dictyota – 15cm
Třída Zlativky/Chrysophyceae
- barviva chlorofyl a, c, β-karoten, fukoxantin, zás l polotekutý polysacharid chrysolaminaran
-jednobuněčná bičíkatá stélka, pohyb pomocí panožek – i heterotrofní (fagocytóza)
- ve sladkých čistých vodách, součástí jarního planktonu, při přemnožení žluté zbarvení vody a zápach po rybím tuku
- mohou mít schránku nebo zkřemeňelou bk stěnu
Synura- kulovité kolonie
Dinobryon – větvené kolonie
Chrysomonády – monádoidní stélka, čisté vody, v jarním planktonu, při přemnožení žluté zbarvení vody – zápach po rybím tuku
Třída Různobrvky/Xantophyceae
- různá stélka, monádoidní a rhizopodová stélka pokryta periplastem, celuózní bk stěna, zás l olej + chrysolaminaran (ne škrob!)
- pigment jako u zlativek kromě fukoxathinu – žlutozelené, chloroplasty taky stejné
- některé mají pyrenoid
Oddělení Krásnoočka/Euglendphyta
- 800 druhů
- jednobuněční zelení bičíkovci mikroskopických rozměrů, monádoidní stélka, 1 nebo 2 bičíky na přední straně, pulsující vakuoly, světločivná skvrna na bázi bičíků, na povrchu periplast – pevný plazmatický obal, má-li plastidy – fotosyntetická asimilace, heterotrofní, některé parazitické
- chlorofyly A,B,xantofyly, karoten
- autotrofní, heterotrofní, mixotrofní, zás l paramylon – vytvářen plastidem pyrenoidem
- rozmnož podélným dělením
- výskyt ve sladkých znečištěných vodách, zelené povlaky na dně nebo na hladině – součástí fytoplanktonu
- v období nepřízně se obalí slizem, často se ve slizu rozmnožují
Krásnoočko, Astaria
Oddělení Zelené řasy/Chlorophyta
- předchůdci vyšších rostlin, mají všechny druhy stélek
- chlorofyl A.B. xantofyly, karotenoidy
- zás l škrob
- stigma, pyrenoid v chloroplastech, vícevrstevná celulózní bk stěna
Třída Zelenivky/Chlorophyceae
– rozmn dělením bk, nepohlavně výtrusy (zoospory, aplanospory), vegetativně fragmentací, pohlavně, vláknitá nebo pletivná stélka
- na povrchu periplast nebo pevná bk stěna
- v době nepřízně aktinety = tlustostěnné nepohyblivé spory
- žijí jednotlivě nebo v koloniích obalených slizem nebo v cenóbiích – kolonie tvořena jednou generací
Zelenivka(Chlorella) –zelený prášek, kulovitá stélka
Váleč(Volvox) – žije v cenóbiích – dutých koulích vyplněných slizem (0,5mm), 2 bičíky z každé povrchové bky
Zrněnka(Protococcus) – v půdě, na kůře stromů, zelený prášek, kulovitá stélka
Řetězovka - vodní
Vláknitá kadeřnatka
Pláštěnka(Chlamydomonas) - 2 bičíky, velký chloroplast, v pomalé vodě i v půdě
Hematococcus – v betonových nádržích – červený a zelený zákal
Locika (Ulva lactuca)– mořská, pojídá se jako mořský salát, dvouvrstevná stélka
Kadeřnatka – vláknitá
Hydrodyction – síť při březích rybníků
Trebouxia – zelená řasa stélek lišejníků
Tetraspora, Scenedismus
Třída Spájivky/Konjugatophyceae
- jednobuněčné i mnohobuněčné, vláknité, nemají bičíky, celulózní bk stěna, jen ve sladkých vodách
- rozmnožování: konjugace (spájení) – vnitřní obsah jedné bky přejde přes můstek do druhé bky, protoplasty splynou v zygotu, kt má na povrchu silnou bk stěnu a přečkává nepříznivé období – redukční dělení
Nepohlavní - fragmentací
Šroubatka – šroubovitě stočený chloroplast
Jařmatka – v každé bce 2 hvězdicovité chloroplasty
Deskovka – deskovitý chloroplast
Desmidium – trojúhelníkovitý
Closterium
Třída Parožnatky/Carophyceae
- nejvyvinutější, připomínají přesličky
- rhizoidy (kořínky), kaluoid (lodyha), fyloid (lístečky), dlouhé bky připomínají články stonku, krátké uzliny
- pletivná stélka, v mořích se nevyskytují, v brakických a slaných suchozemských ano, mírně tekoucí nebo stojaté vody na písčitých dnech
- chybí nepohl rozmnož pomocí spor, vegetativně fragmentací nebo rozmnožovacími tělísky kt se vkládají mezi rhizoidy, pohlavně oogamií
Parožnatka(Chara)
Chara
Třída Trubicovky/Bryopsidophyceae
- stélka trubicovitá (syfonální, syfonokladální)
Žabí vlas – ve sladkých i slaných vodách
Caulerpa – rhyzoidy a fyloidy
Acetabularia
Oddělení obrněnky/ Dinophyta
- v naprosté většině volně žijící bičíkovci
- složité životní cykly, při nichž se mohou vyskytovat i přisedlá a amoeboidní stádia
- velké množství nemá fotosyntetický aparát a živí se heterotrofně
- některé jsou schopné i aktivního lovu a fagotrofie - proto bývá často toto oddělení považováno za svéráznou skupinu prvoků
- chlorofyly a a c.
- povrch těla je zpravidla kryt mocnou celulózní schránkou, zvláštní jádro zvané dinokaryon - obrovské, obsahuje asi 10x víc DNA, než by bylo obvyklé, chromosomy dinokaryonu jsou trvale kondenzované a nemají histoproteiny
- mají schopnost produkovat značné množství jedovatých látek - přemnožením v moři nebo brakických vodách vzniká červený, velmi toxický vodní květ, tzv. red tide.
- zásadní ekologický význam, jako druhá nejvýznamější skupina producentů mořského planktonu (po rozsivkách), ve sladkých vodách závažnější ekologickou roli nemají, vyskytují se spíše v čistších vodách
Ceratium , Peridinium – oba rody mají mnoho druhů , sladkovodních i mořských.
Noctiluca miliaris – součást mořského světélkujícího planktonu.
Oddělení skrytěnky /Cryptophyta
- skupina malých bičíkovců
- chlorofyl a a c a fykobiliny jako sinice
- kromě vlastního jádra mají ještě organelu zvanou nukleomorf, což je degenerované jádro endosymbionta, kterého kdysi předek skrytěnek pozřel a vytvořil si z něj chloroplast. Tato teorie vzniku všech chloroplastů u rostlin je dnes široce přijímána a existence nukleomorfu u skrytěnek je jeden z jejich hlavních podpůrných argumentů.
- velký ekologický význam - povrch je dosti měkký a jsou dobře stravitelné pro různé planktonní heterotrofy
– chladnomilné - tvoří první jarní plankton, často se rozvíjejí ještě pod ledem a brzo na jaře představují hlavní zdroj výživy ve vodě