POHYBY ROSTLIN

 

   Málo rostlin má schopnost lokomočního pohybu (z místa na místo),  přesto jsou schopny pohybu, a to i jako reakce na vnější podnět

pohyb rostlin je většinou pomalý – nezaznamenatelný obyčejným pozorováním.

Odlišujeme pohyby aktivní ( vykonávají rostliny samy ) a pasivní způsobené vnějšími faktory ( vítr, voda, gravitace, živočichové )

 

Pasivní pohyby rostlin:

 přizpůsobení třeba vzdušnými vaky, háčky - př. roznos semen

 

Aktivní pohyb rostlin  -  vitální  - taxe: z místa na místo

                                                   - ohyby - samovolné

                                                   - indukované ( autonomní ) – tropismy ( orientované )

                                                                                            - nastie ( neorientované )

 

                                     - fyzikální -  hygroskopické                 

                                                     -  kohézní                                       

                                                     -  mrštivé

 

 

Fyzikální pohyby

   Mohou být vykonávány jak živými, tak i odumřelými částmi rostlin. Jsou založené na zákonitostech platících pro živou i neživou přírodu.

 

Hygroskopické pohyby

   Způsobeny pnutím, které vzniká na základě rozdílu v rychlosti bobtnání a propustnosti buněčných stěn pro vodu u rostlinných pletiv vně a na vnitřní straně pohybujícího se orgánu

( otvírání za sucha - zavírání za vlhka plodních šišek jehličnanů : buněčné vnější strany semenných šupin bobtnají a propouštějí vodu rychleji než na vnitřních stranách ).

 

Kohezní pohyby

   Vyvolané soudržností ( kohezí ) molekul vody a jejich přilnavostí ( adhezí ) k vnitřním stranám buněčných stěn ( otvírání výtrusnic kapradin a prašníky semenných rostlin )

 

Mrštivé (explozivní)

   Například zralé tobolky netýkavky – jsou citlivé na dotyk, který vyvolá náhlé vyrovnání turgoru ( vnitrobuněčného napětí ) v pletivu tobolky  a tím se svinou chlopně a vymrští semena do okolí. ( také vřeckovýtrusé houby a výtrusnice kapradin )

 

Vitální pohyby

   Jsou výsledkem životních projevů rostliny   

 

Lokomoční pohyby ( taxe )

   Pohyb celého organismu z místa na místo.

   Pohyby jsou indukované  ( vyvolané nějakým podrážděním ) a orientovanépozitivní (= směrem ke zdroji podráždění) x negativní chemo-, foto-, geotaxe ( chloroplasty se natáčejí při silném záření ke zdroji světla hranou místo plochou –  fototaxe ; chemotaxe – reakce na nestejné rozdělení chemických látek v prostředí ). Vykonávají je jednobuněčné rostliny.

 

Pohyby ohybové

   Pouze části rostliny se ohne ( zakřiví )

Příčinou může být nerovnoměrný transport auxinu do prodlužovací zóny orgánu, pak se jedná o pohyby růstové ( nutační ), jestliže zatím buňky v ohýbané části přešly z fáze prodlužovací do diferenciační, stává se zakřivení nevratné = ireverzibilní.

Pokud je příčinou odlišný turgor buněk na protilehlých stranách orgánu, pak jde o pohyby turgorové ( variační ), ty jsou vždy vratné = reverzibilní.

 

Pohyby samovolné ( autonomní )

  Mohou být  růstové či turgorové.

Vznikají z vnitřních  příčin = bez ohledu na vnější podmínky ( kývavé pohyby lodyžek klíčních rostlinek, kruhové pohyby stonků rostlin ovíjivých před zachycením )

 

Pohyby odvetné ( indukované, paratonické )

   Jsou vyvolané podnětem z vnějšího prostředí

  dělíme na:

  

Tropismy

   Orientované vůči zdroji podráždění - většinou růstové, vyvolané jednosměrným vnějším faktorem.

dělíme na -  fototropismus, termotropismus, geotropismus (= gravitace), tigmotropismus (= reakce na dotyk), chemotropismus

  

 - Fototropismus

 Jev vyvolaný jednostranným osvětlením.

Receptorem jsou rostlinné pigmenty ( např. kartenoidy ) na vrcholu stonku ( rostlina s uříznutým nebo zakrytým vrcholem stonku na světlo nereaguje )

 K pohybům dochází účinkem fytohormonů. Nadzemní části rostliny bývají kladně fototropické ( = natáčejí se ke zdroji ), kořeny buď nereagují nebo jsou záporně fototropické.

 

 - Geotropismus

  je vyvolán zemskou gravitací. Většina hlavních stonků je negativně geotropických ( rostou směrem od středu zemského ), hlavní kořeny naopak pozitivně geotropické -( znatelné na svazích: rostliny nerostou kolmo k povrchu, ale vertikálně ). Receptorem – kořenová čepička, v ní uložen přesýpavý škrob.

 

Nastie

jsou indukované, neorientované ( všesměrné ) pohyby rostlin. Mohou je vyvolat změny teplot, změny intenzity světla, otřesy aj. 

růstové ( termonastie, fotonastie ) i turgorové ( seizmonastie, nyktinastie, tigmonastie )

 - Termonastie

  Reakce na změnu teploty - otevírání květů ( třeba tulipánu, šafránu nebo květenství sedmikrásky, smetanky ) v teplé místnosti, zavírání v chladu.

 

 - Fotonastie

  Reakce na změnu intenzity světla. Projevuje se otevíráním a zavíráním květů vlivem změny intenzity světla. ( vlčí mák, šafrán )

 

 - Seizmonastie

  Projevuje se sklápěním listů na dotek nebo otřes ( šťavel, citlivka ), sklápěním žláznatých chlupů  ( rosnatka ) - pozorovatelné pouhým okem

Způsobené změnou turgoru.

 

 - Nyktinastie

   spánkové pohyby, vyvolané střídáním dne a noci, změnou turgoru ( svěšování lístků šťavele, otevírání a zavírání průduchů v epidermis)

Například sklápění listů na noc. ( šťavel, fazol )

 

 - Tigmonastie

- Pohyb tyčinek některých druhů rostlin vyvolaný dotykem (dřišťál, pokojová lípa – lípěnka africká)

 

 - Chemonastie

  Například pohyb žláznatých tentakulí na listech masožravé rosnatky vyvolaný dotykem hmyzu.