List

Je druhým orgánem prýtu. Je většinou plochý, rozčleněný na plochou čepel a stopkovitý řapík.Může být i bezřapíkatý, přisedlý. Někdy jeho spodní část vytváří pochvu ( u trav ). Z části listu, přirůstajícímu ke stonku, někdy vyrůstají párové palisty.

List podléhá ze všech orgánů rostlinného těla největším změnám. První listy, které jsou vyvinuty již v semenu jsou dělohy. U rostlin jednoděložných je jedna děloha, u dvouděložných jsou dvě dělohy, u nahosemenných více.Listy vyrůstají v uzlinách a jsou na stonku zákonitě uspořádány. Je-li v uzlině jeden list, říkáme, že listy jsou uspořádány střídavě. Jsou-li v uzlině po dvou, jsou to listy vstřícné, vyrůstá-li z rostliny více listů, je to postavení přeslenité.

Vnitřní stavbu listu pozorujeme na příčném řezu. Na povrchu listu je svrchní a spodní pokožka. Pod svrchní pokožkou je palisádový parenchym, pod ním je houbový parenchym s velkými mezibuněčnými prostory. Soustava těchto prostor je prostřednictvím průduchů ve spodní pokožce spojena s vnějším prostředím. Z vodivých pletiv ve stonku odbočují do listů pruhy, které jako žilnatina prostupují celý list. Nevodí jenom roztoky, ale svými mechanickými pletivy list také zpevňují.

Hlavní funkcí listů je syntéza organických látek ( asimilátů ), odpařování vody ( transpirace ) a výměna plynů. Listy mohou vykonávat i jiné funkce. Někdy dužnatějí a jsou zásobní orgány ( cibule kuchyňská ). Mají funkci krycí ( šupiny na oddencích a pupenech ). Někdy jsou přeměněny v trny ( dřišťál ), u jiných rostlin ( hrách , vikev ) jsou přeměněny v úponky. U masožravých rostlin se mění v lapací zařízení ( láčkovka, bublinatka ) nebo jsou pokryty lepkavými trichomy ( rosnatka ). U kvetoucích rostlin jsou listy přeměněny na květy, umožňují pohlavní rozmnožování.